Začněme pěkně od začátku. První ze zásadních věcí, které musíme udělat, je vytvořit si vyhovující prostředí pro učení. Základem je vyloučit rušivé elementy, jako je mobil nebo povykující spolubydlící, a najít si příjemné místo plné klidu a pohody. Pokud jste studentem vysoké školy, můžete využít studovny na fakultách, které kromě klidu poskytují motivaci v podobě spolužáků se stejným údělem. Ostatní mohou využívat například veřejné městské knihovny, klidné kavárny či zůstat v klidu domova.
Abychom od učení neodbíhali a zbytečně se nepřipravovali o cenné minuty, je vhodné si promyslet, co vše budeme ke studiu potřebovat. Kromě notebooku, učebnic, poznámkového bloku a tužek musíme myslet i na jídlo a pití. Strava sama o sobě může být účinným pomocníkem při učení. Pro podpoření mozku a zapamatování nových informací, je vhodné do jídelníčku zařadit ořechy, ryby, bobulovité plody, které chrání organismus před volnými radikály vyvolané stresem a velké množství zeleniny. V neposlední řadě můžeme svou pozornost povzbudit nápojem obsahujícím kofein – kávu, energetické nápoje, zelený a černý čaj. Mozek ke svému provozu potřebuje energii ve formě sacharidů. Učení je tedy jeden z mála případů, kdy si můžeme dát sladkou svačinku bez výčitek, protože náš mozek přebytečný cukr spálí.
Nyní k samotnému procesu učení. Říká se, že každému vyhovuje něco jiného. Základním pilířem efektivního učení je opakování. Jiným způsobem se nedají převést informace z krátkodobé paměti do té dlouhodobé. Znamená to tedy, že čím více danou látku slyšíme, čteme nebo napíšeme, tím lépe se nám vytvoří v mozku nové nervové synapse. Pro co nejstálejší uložení informací je vhodné vytvářet si logické mapy, kreslit si schémata, podtrhávat si nebo jiný způsob grafického zpracování textu. Mozek tak vnímá nejen obsahovou, ale i grafickou podobu textu.
Jako v životě, tak i v učení, je nanejvýše důležitý time management.
Abychom zvládli horu učení, která se na nás valí, je třeba si nejprve zjistit obsah daného předmětu. Poté si v kalendáři určíme počet dní ke studiu a rozdělíme si poctivě otázky podle možností. V dobrém time managementu je třeba si určit zvládnutelné množství učiva a naplánovat si přestávky. Náš mozek není schopný udržet pozornost příliš dlouho. O přestávkách se můžeme odměnit buď nějakou dobrotou, nebo si jít třeba zacvičit či zaběhat. Zbytečné nahromadění co nejvíce práce do jednoho dne a její následné nesplnění, vede pouze k úzkosti a stresu ze selhání. Na závěr dne plného učení není nic lepšího než dopřát si kvalitní spánek v klidném, větraném prostředí, abychom nabrali sílu na další den.